Většina z nás pravděpodobně letošní velikonoční svátky tráví jinak než v předchozích letech. Je to skvělá příležitost, pojmout je netradičně a zapátrat i po jejich historii.
Jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků, oslavuje z mrtvých vstání Ježíše Krista. Velikonoce se ale také prolínají se židovským Pesachem a pohanskými oslavami jara. Název svátku podle benediktínského mnicha Bédy Ctihodného, pochází od pohanské bohyně plodnosti a jara, Eostre či Eostrea. Z jejího jména vzniklo anglické pojmenování Velikonoc Easter a německé Ostern. Vznik Velikonoc je spojován z pohledu křesťanství se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Slaví se krátce po jarní rovnodennosti, první neděli po jarním úplňku v měsíci březnu nebo dubnu, proto nemají, na rozdíl od jiných svátků, Velikonoce pevné datum. Nejstarší zachovalou zmínkou o jejich oslavách je v listech apoštola Pavla kolem roku 50. Koncept znovuzrození je ale spjatý i s mnoha jinými legandami. Například znovuzrození starořímského boha plodnosti Dionýsa nebo obnovení života zabitím býka perským slunečním bohem Mithrasem.
Na počátku bylo vejce
Když se řeknou Velikonoce, mnohým z nás se jako první vybaví velikonoční vajíčko. Z křesťanského původu je vejce reprezentací zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale svou roli sehrálo již mnohem dřív, u starověkých národů, které ho uctívaly jako symbol počátku světa. Peršané nebo Egypťané věřili, že všechen život vznikl z kosmického vejce, z toho důvodu, se stalo součástí náboženských rituálů a v období jarních oslav pro ně bylo symbolem plodnosti a znovuzrození. Pro Egypťany vejce představovalo slunce, Peršané se loučili se starým rokem a vítali nový, pro Babyloňany bylo symbolem místa zrození bohyně Ištar.
Velikonoční beránek
Co by byly Velikonoce bez velikonočního beránka k snídani. Zatímco my si představíme sladkou dobrotu, pro věřící ale má mnohem větší význam. Podle božího příkazu měla každá rodina obětovat jednoho beránka a krví zvířete potřít vchod do svého domu. Byl to projev víry a důvěry v Boha. Postupem času se ale jehněčí maso stalo pro většinu lidí finančně nedostupným, přišla na řadu tedy varianta z ovčího sýra a posléze pečený z různých druhů sladkého těsta, jak si ho pamatujeme dodnes.
Ať už tyto svátky slavíte či nikoliv, zkuste se na ně podívat jako na symbol jara. Příchod jara, kdy se všechno po zimě probouzí k životu. Nový začátek. Ideální příležitost něco změnit. Odsuňte stranou konzum dnešní doby, nenechte se ovládnout tím, co vidíte v televizi nebo na instagramu, zkuste poznat skutečné významy jednotlivých tradic a zvyků, udělejte si radost svazkem tulipánů nebo kávou z oblíbené kavárny. Oslavte Velikonoce po svém.
Velikonoční tipy:
Frajer Luke (1967)
Krasavec Luke v podání charismatického Paula Newmana se vsadí, že za hodinu sní 50 vajec. Sázku, kterou jen tak plácne před svými spoluvězni, si musí nakonec pěkně "vyžrat" až do konce.
Zahrady Pražského Hradu
Pokud už máte Prahu prošlou křížem krážem, určitě vás potěší informace, že od 2.4 jsou otevřeny zahrady Pražského Hradu a s nimi zrušeny plošné kontroly. Více informací zde.
Velikonoční vejce s překvapením
Zkuste velikonoční vejce od Café Savoy z karamelizované čokolády plněné čokoládovými figurkami. Když budete mít štěstí, možná v něm najdete i štědrou poukázku do restaurace.
text Ondřej P. foto Vogue.uk